Fourteen days with Akatsuki 4 aneb Konan, náruživá dohazovačka

5. června 2010 v 22:50 | Nyuu |  Nyuu
"Peine…" hodila Konan na Peina prosebný pohled.
"Fajn. Zavedeme ho do klokánka, ale víc po mě nechtějte!"
"Děkuju." Pošeptala mu Konan s úsměvem.

Jelikož má Betty na mobilu GPSku, nejbližšího Klokánka našli snadno. Teď se tam ještě nějak dostat. Bylo to prý na konečné jedničky. Hned jak nastoupili do MHDčka, nastaly potíže. To dítě se totiž neustále vyptávalo, kde je jeho maminka, a otravovalo do takové míry, že pár cholerických členů této výpravy museli odejít na druhý konec tramvaje.
Když vystoupili, Sasori nějak nedával pozor, a narazil do trafiky, a jelikož si před chvilkou za rohem vlezl do té své loutky Hiruko, tak se trafika zřítila na jakousi nebohou kolemjdoucí.
"My Jashin, Sasori! Vylez z tý loutky, slíbil jsi, že do ní lézt nebudeš!"
"No jistě, ale je o tady takový nebezpečný, a já se cítil nechráněn…"
"Potěš sovu… Sasori, vždyť ty sám jsi jedna velká zbraň!"
"No jóóó!
Vzpomněl si Sasori, a plácl se při tom do čela, což vzhledem k tomu, že byl stále v té přerostlé želvě, vypadalo velice komicky. To už bylo na Betty moc. S Kakuzovou pomocí zvedla trafiku, a té již zmíněné nebohé kolemjdoucí zavolala sanitku. Hned nato se naštvaně vydala směr Klokánek. Ale ona nebyla naštvaná, byla ráda, že má v domě Akatsuki, ale museli mít své meze.
Po chvilce došli před Klokánka, který- chvála Jashinovi- našli.
"Betty, jdi tam radši sama. Víš přeci, jak to dopadlo minule…"
To musela Betty dát Konan za pravdu. O další hromadnou vraždu nestála.
Když malého chlapečka odevzdala, předložila ještě vymyšlenou historku o tom, jak přišli na místo činu, a malý chlapeček se krčil za morovým sloupem. Všechno proběhlo v klidu, ještě řekli, kde Jamieka našli, aby tam ti jedinci mohli poslat policii, a mohli jít domů. Takže z předvedení plzeňských památek zase nebylo nic.
Betty už si nevěděla rady, ale… jsou to Akatsuki. Jak bylo již jednou řečeno, co byste chtěli od zločinecké organizace.
Když, relativně klidně došli domů, čekalo je nepříliš milé překvapení. Byl tam bordel jako… po party. Kisame a zetsu seděli u stolu, popíjeli Coca Colu, a smáli se. Buď tu měli víc lidí, nebo takový bordel udělali sami.
"Kisame, co to t děláte?"
Tobi visel na lustru, a Kisame se začal vymlouvat, že se tu sami nudili.
"A kde jsou ti zbylí hosté?"
"No…"
"Zetsu? Prosím, řekni, že jsi neudělal to, co mám na mysli…"
"P…podle toho, co si myslíš…"
"Zetsu? Jak si to představuješ, zkonzumovat všechny hosty!?"
"Měl jsem hlad, a Kisame zase snědl celý ten oběd, co jsi nám připravila…"
Betty radši sundala Tobiho z lustru, a do večera s Konaninou pomocí uklízeli tu spoušť.

Večer se však Hidan rozhodl, že se nudí, tak začal házet kosu na živý terč (všichni v okruhu pěti metrů). Když se jal Tobi opět hrdě lézti na lustr, jak se ho bál, rozhodla Betty, že se budou dívat na film. Hidan mohl vybrat na jaký, jelikož vyhrožoval, že tentokrát se strefí. Vybral film od Tima Burtona, Ospalá Díra. Museli si ho však pouštět na Bettyiném compu, jelikož televize… no, všichni víme, jak dopadla televize. Akáči si tedy sesedli na Bettyinu postel, a film mohl začít. Při úvodních titulcích se však Betty rozhodla, že dojde pro popcorn.
Když byl popcorn hotov, vyndala ho, a vydala se s plnou mísou do pokoje. Nastal však problém. Konan, horlivá dohazovačka se totiž rozhodla opět Betty pomoci. Zrovna, když procházela tak nějak kolem Hidana, naše "dobromyslná" Konan jí nastavila nohu.
Mísa jí vylétla z ruky, a letěla v dál. Popcorn vylétl z mísy, a hrdě se hrnul na nedaleko sedícího Kakuza. A Betty? Betty padala přímo na Hidana.
"P…promiň…" zakoktala, a jala se z něj hrdě zvedati.
"V pohodě…" odvětil. To u něj nebylo normální. Normálně by začal hlasitě nadávat, a máchat kosou všude okolo. Zato kakuzu, ten tak přívětivý nebyl.
"Kurva Betty! Děláš si srandu?" vykřikl, a jal se z popcornu hrdě vyhrabávati.
Betty stopla film, a podívala se na Konan pohledem ala "více jsi mě již ztrapnit nemohla. Když Kakuzu přestal nadávat, a Betty s Konan uklidili rozsypaný popcorn, mohlo se ve sledování pokračovat. Ale Konan zase zapracovala, a roztáhla se na posteli na takový kus, že jediné volné místo bylo mezi hidanem a Tobim. A jelikož se Tobi také roztáhl, jak jen mohl, byla Betty namáčknutá na Hidanovi až hanba. A když se Tobi bál bezhlavého jezdce, a skočil Betty kolem krku, byla na něm namáčknutá ještě víc.
Nejzvláštnější na tom však bylo, že Hidan nenadával. Ani jednou. Když film skončil, mohlo se jít spát. Ale byl tu jeden problém. Tobi se bál jít spát.
"P…přijde na mě bezhlavý jezdec! Já se bojím!"
"Ano… a usekne ti hlavu!" řekl tajemným hlasem deidara, takže se Tobi rozklepal ještě víc.
"Ale Tobi… žádný bezhlavý jezdec není…"
"Pche…" ušklíbl se Kakuzu. "To jsi ještě neviděla Hidana při boji minulý týden."
"Kakuzu drž hubu, jo?" ohradil se hned Hidan.
"Oh my Jashin, nehádejte se tady! Tobi, ty se neboj!"
"Jo, jediný bezhlavý je tady Hidan." Dodal deidara.
"Jděte už do prdele!" rozkřikl se Hidan. "Stejně vás jednou všechny obětuju…" dodal si šeptem pro sebe.
"A dost! Žádný bezhlavý jezdec není, nikdo se obětovávat nebude, a ty Tobi, jdi spát!"
"Ale…"
"JDI SPÁT!" Betty už totiž měla Tobiho dost.
Tobi s brekem utekl, ale spát šel, stejně jako ostatní. Kisame, aby nespal ve vaně měl ustláno na zemi v Bettyiném pokoji. Jinak bylo při starém vše, a to i Bettyiny myšlenky před spaním…
Mimochodem, teď je to přesně 30 stran v A5 sešitě J
Další den se Betty vzbudila, podle hodin přesně v 11:17.
"To ne!" vykřikla při vzpomínce, co Akáči udělali, když je nechala bez dozoru naposledy. Rychle se vyřítila z postele a… nic se nestalo?
Akatsuki seděli v kuchyni kolem stolu, a konzumovali toasty, které jim pravděpodobně připravila Konan. V klidu a s úsměvem si sedla ke stolu, když si všimla, že někdo chybí.
"Hele lidi… kde je Hidan?" všichni rázem nabyli výrazu ala "a kurva, všimla si toho", a Betty se na ně podívala tázavým pohledem.
"Kde je?" ptala se znovu.
"No, on jaksi… šel ven…"
"To jste mu nemohli zabránit?"
"Ne. Zase by nás použil jako živé terče." Ohradil se zetsu okamžitě.
"My Jashin… nevíte alespoň, kam šel?"
Všichni sborově zakroutili hlavou. Betty si povzdechla.
"Kdo ví, co tam venku udělá a… co když někoho zabije? Přecijen má mírně cholerickou povahu a… co když se něco stane jemu? Ale… proč se o něj bojím? Vždyť je nesmrtelný. Ale i nesmrtelným se můžou stát zlé věci, viz zlomyslný díl. Ale tady Ananas není, takže se nemusím strachovat." Takové myšlenky se Betty honily hlavou.
Asi po půl hodině se před domem ozval rachot, jako když kolem jede nějaký velký stroj. Tobi zvědavě vykoukl ven, a v tu ránu nasadil výraz ala "Betty ho zabije." Ještěže měl masku, a nikdo ten výraz nezpozoroval.
"Betty?"
"Co je, Tobi?"
"Myslím, že by ses měla podívat ven…"
"Proč zas?"
"No jen se podívej…"
Tobi měl nejistý hlas, což u něj bylo velice neobvyklé. Právě proto ho Betty poslechla, a vyhlédla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama